Co je endowment?
Poznámka: Tento článek je kompilátem původní minisérie na téma enowmentu z naší dílny, který je umístěný na LinkedIn na tomto odkaze. Z této podstaty je psán v úryvkové, familiárnější formě v souladu s konvencemi sociálních sítí. Minisérie byla publikovaná v červnu 2024 a konkrétní postřehy a čísla jsou poplatná této periodě.
Proč by mě jako movitého člověka měla zajímat správa majetku ve stylu nějakého endowment modelu?
Co vlastně znamená slovo „endowment“ v investiční terminologii? Respektive co je to správa majetku ve stylu univerzitních endowmentu? Kolik by měl ročně vydělat? A proč by to mělo zajímat movité rodiny a jednotlivce v ČR? Family Office Partners se endowment principy řídí od 2018 a v textech níže vysvětlí základy tohoto, čím dál populárnějšího konceptu, včetně kladů a záporů, pro koho je vhodný, a naopak pro koho se vůbec nehodí. Na úvod:
Endowment je majetek, který byl určitým způsobem vyčleněn (předán, vložen, darován…) s tím, aby dále nějakým způsobem sloužil. S nekonečným investičním horizontem. Typicky, aby kontinuálně vydělával na provoz něčeho, porazil inflaci a během dlouhých let se po cestě nepoztrácel. Naopak, aby se rozmnožoval. Aby byl systémově ochráněn i před riziky typu vysoka volatilita, přílišná koncentrovanost, ukvapená rozhodnutí, vysoká nákladovost, mocenské intriky apod. Aby fungoval jako ucelený soubor bez roztříštěnosti.
Je to model správy investičního majetku, který často používají nejen zahraniční univerzity, ale i majetné rodiny a jednotlivci. V tuzemských podmínkách jsme z historických důvodů ve správě majetku trochu pozadu, ale i zde začíná mít ověřený koncept endowmentu zaslouženou trakci.
Další sekce popisuje, jakou procentuální výkonnost lze od tohoto stylu správy majetku očekávat.
Cože, endowment model dává jen několik procent nad inflací?!
Ano, je to tak. Endowmenty zvládnou dlouhodobě překonat inflaci jen o několik málo procent. Ty lepší endowmenty univerzit jako Princeton, Standford, Oxford či Cambridge produkují tímto modelem 9-11% ročně. Ovšem dlouhodobě…
Průměrné endowmenty pak okolo 7-8% ročně. Je však opět důležité pochopit, že se jedná o dlouhodobé statistiky. Endowmenty nejsou módní záležitost na pár let, ochrana majetku a jeho rozmnožování se musí koncipovat na dekády.
Pokud tedy argumentujete, že vám české byty udělaly 15% ročně, Nvidia 50% a bitcoin ještě více, vězte, že toto jsou jabka a hrušky. Málokdo už řekne, že má v portfoliu i hnijící akciové tituly ještě z předminulé dekády, nemastné neslané fondy, které se sotva drží nad nulou, přímé investice do firem, které už umřely, a ty různé nevratné zápůjčky snad ani nezmiňuje… Endowment model si nemůže dovolit vybrat jen to třpytivé a zbytek takticky do výročních čísel neobsáhnout.
Když si tedy nastavíme majetkové zrcadlo opravdu objektivně, mnoho z nás zjistí, že těch několik málo procent nad inflací vlastně není tak neatraktivních. Zejména, když správa majetku ve stylu endowmentu představuje uchopitelný, dlouhodobě provozovatelný koncept. A navíc funkční model, který lze předat další generaci.
Endowment model je jen pro univerzity a multimiliardáře…
Ne tak úplně. Pravda, správa majetku ve stylu endowmentu dává větší smysl až pro investiční jmění od stovek milionů CZK. Člověk ale nemusí být miliardář či velká instituce. I po právní stránce se nemusí nevyhnutně jednat o komplikovanou věc. A už vůbec ne drahou či jinak nedostupnou, máme v tomto již u nás v Family Office Partners nemalé letité zkušenosti.
Endowment nemusí být nezbytně držen ve formě fondu či nadace, ve své základní podstatě jde primárně o koncept, způsob obhospodařování majetku. Mnozí drží investiční majetek jako fyzická osoba, ve vlastním jméně, s uplatněním endowment strategií. Trochu zjednodušeně, endowment model je bez problémů aplikovatelný na majetek typického, velmi movitého člověka nebo rodinu. V zahraničí běžná věc, v Čechách na vzestupu, doháníme.
Mnohem důležitější je tedy pojetí tohoto modelu, a držení se dlouhodobého plánu. Je to o chápání investičního majetku jako synergického celku, ne jako o dílčích kategoriích. Je to o vyhýbáni se roztříštění portfolia mezi spolu nespolupracující manažery. O informační agregací investic pod jednu střechu a o nastavení objektivního zrcadla napříč celým portfoliem. O zastřešující zodpovědnosti. O souvisejících právních a daňových dopadech. O důraz na vlastnosti jako jsou skutečná diverzifikace, alternativní investiční kategorie a velmi dlouhý horizont.
Více si o těchto charakteristikách řekneme níže.
Endowment se investuje dlouhodobě, diverzifikovaně a alternativně
Výše jsme psali, že endowment model správy majetku je běžně používán na financování fungování (nejen amerických) univerzit. A díky svým charakteristikám je populární metodikou i mezi institucemi typu single a multi family office, a potažmo tedy vhodný i pro české movité rodiny a jednotlivce.
Jaké jsou tedy základní charakteristiky endowment portfolia v porovnáni s „klasickým“, často ad-hoc či rovnou FOMO ovlivněným investováním typu konkrétní akcie, dluhopisy a sem tam nějaký fond?
- Zaprvé, skutečná globální, měnová a tématická diverzifikace. Ruku na srdce, kolik z nás je silně exponováno risku koncentrace do tuzemské měny a české zeměpisné šířky obecně? A ne, ani americké akcie nepředstavuji všeobsahující diversifikaci…
- Zadruhé, alokováni nemalé části majetku do alternativních kategorií typu private ekvity, venture capital, komodit, market neutral hedge fondů, umění a sbírek apod. Tedy do rozkročeného spektra aktiv, které mají poskytovat diverzifikaci prostřednictvím nekorelovaných výnosů v rámci dlouhých let. Poznamenáváme, že portfolio tímto nemusí nezbytně mít tucty a tucty instrumentů. Méně může být více, kvalita před kvantitou.
- A zatřetí, dlouhý, či dokonce nekonečný, investiční horizont umožňuje investovat do méně likvidních a odvážnějších aktiv, která mohou být v dlouhém horizontu výnosnější. Právě v případě, že je ponechán dostatečný čas tak, aby se investiční rozhodnutí mohlo v čase rozvinout, investor se tímto způsobem obecně lépe vyhýbá špatným či unáhleným rozhodnutím.
Endowment investování: pro některé nezbytnost, pro jiné - plán B
Vraťme se detailněji k důvodu, kvůli kterému má význam endowment provozovat. V případě univerzit, církví či nadací je to jednoduché: disponují určitým majetkem, často konečným, z kterého je třeba každoročně financovat chod dané instituce. Ne skokově, či jen tehdy „když se zadaří“. Už z této podstaty tedy nesmí tedy správa majetku tímto stylem přinášet velkou volatilitu a strukturální risky. Jedná se o konzervativnější přístup k správě majetku.
U movitých rodin a jednotlivců se tyto nároky mohou mírně lišit. U těch, kteří již původní zdroj nabývání majetku opustili (prodej firmy, konec sportovní kariéry, dědictví apod.) endowment strategie představuje další fázi života tohoto majetku. Možná ne již tak rychlým tempem návratnosti, ale zato třeba s benefitem více volného času a méně stresu.
U těch stále podnikatelsky aktivních, vyhrazení části majetku (ideálně pravidelně) a jeho správa ve stylu endowmentů pak může představovat určitý „plán B“. Každý má svém okolí někoho, komu podnikání přestalo fungovat, koho překvapila tragická událost, dlouhodobá nemoc apod. Funkční záložní zdroj financování rodiny je pak najednou ceněn zlatem.
Na každý pád, endowment má sloužit dlouhodobě, v podstatě multigeneračně, a s důrazem na menší volatilitu a schopnost pravidelně financovat aktivity jeho majitele.
Proč nějaký endowment model, stačí koupit S&P 500
Je to věta do pranice. Koupit klasiku jako S&P 500 index, a na další investování zapomenout, je validní alternativa, která je nám jednou za čas předkládána. Nese cca 8-9% ročně, dlouhodobě. Je to i levnější a jednodušší na alokaci. Proč si to teda ty slavné univerzity a jejich špičkové investiční týmy tak komplikují s nějakými endowment modely?!
Za prvé, i když jde S&P 500 „vždy“ nahoru, zaručeně… není tomu tak opravdu pořád. Najdou se dlouhé periody, kdy i americké akciové trhy vyloženě stagnovaly a nenesly žádný výnos. Případně šly mnoho let směrem dolů.
To samé se dá říct téměř o každé kategorii. Japonské akcie. Nemovitosti. Komodity. Technologické akcie. Sázka na jednu či dvě konkrétní kategorie téměř zaručeně přinese periodu okurkových let, či rovnou dekády – v nejhorším případě, i dekád. Pro instituce typu univerzita či charitativní nadace je toto neakceptovatelný risk – potřebují fungovat za každé situace, potřebují provozní prostředky.
S majetkem mnoha rodin a jednotlivců je to obdobné. Nemohou čekat potenciálně dlouhé roky, než se daný instrument „probudí“ a začne opět poskytovat výnos.
Dobře nastavený endowment by měl být schopen poskytovat cash-flow a likviditu i během hubenějších ročníků. A jeho celková hodnota by neměla kolísat tak dramaticky jako u investic koncentrovaných do jednoho či několika mála instrumentů.
Konzervativnější endowment model nám sice asi nikdy nepřinese fantastické roky s 30% výnosem, ale na druhé straně by se měl vyhnout periodám, kdy je jedinou cestou k likvidním prostředkům prodej (vyklesaného) kapitálu. Vždy by měly existovat kategorie, které endowment portfolia „podrží“ a poskytnou základní cash-flow.
Jinak řečeno, endowment je stabilizovanější vozidlo, zatímco jednotlivé instrumenty potenciálně divočejší jízda.
Mám/znám fond XYZ, který dělá 14% ročně
V návaznosti na sekci výše, snad každý z nás zná instrument nebo fond, který má atraktivní výnosnost. Zdánlivě rok, co rok. Ale je tomu opravdu tak? Existuje a performuje tento instrument takto dlouhé dekády? A bude takto fungovat i do budoucnosti?
Endowment portfolia se samozřejmě snaží hledat a držet co nejlepší instrumenty z každé z cirka 10 kategorií, do kterých alokuje. Včetně těch, které opravdu dokážou nést slušný nadvýnos dlouhé roky. Historie však opakovaně ukazuje, že až na výjimky nic netrvá věčně. Endowment portfolio je nakombinované z diversifikovaného množství investic (a nemusí jích být tucty), které mají vzájemnou nízkou korelaci a pokud konkrétní investice přestane performovat či v nejhorším úplně „odumře“, portfolio stále přežívá relativně dramaticky nepoškozené.
Opět tedy, endowment portfolio nelze porovnávat s konkrétním fondem či investicí, a už vůbec s nimi nesoutěží. Konkrétní instrumenty totiž společně „tvoří“ celkové majetkové portfolio ve stylu endowmentů a pracují dohromady jako tým. Takže v endowment portfoliu určitě najdeme „fond XYZ, který dělá 14% ročně“, ale nelze očekávat, že celé portfolio bude nést 14%...
Zároveň však horší roky fondu XYZ nezpůsobí vyklesání návratnosti celého portfolia stejným poměrem. Výkonnost portfolia bude poměrovým průměrem všech dílčích instrumentů.
Dále si řekneme, jaký je ten ideální poměr jednotlivých kategorií a instrumentů v endowment portfoliích (spoiler alert: neexistuje ideální formule).
Magický poměr jednotlivých investičních kategorií v endowmentech
Hned na úvod, samozřejmě neexistuje žádný ideální poměr mezi cca 10 kategoriemi, které endowment portfolia klasifikují. Obecně platí, že do konzervativnějších kategorií se alokuje více, do riskantnějších méně.
Pro úplnost, základní dělení je na tradiční a alternativní aktiva. Tradiční se pak dělí na akcie, dluhopisy a cash, a alternativní pak obvykle na kategorie jako jsou private equity, venture capital, nemovitosti (real assets), absolute return (hedge fondy) atd. Kompletní seznam a metodika se mírně liší endowment od endowmentu. A taktéž existují rozdílné názory mezi jednotlivými endowmenty ohledně procentuálních alokací do každé kategorie. A procentuální zastoupení se rovněž vyvíjí v čase.
Co je však společné pro všechny: endowment portfolio nikdy nebude mít absolutně dominantní alokaci do jedné konkrétní kategorie (například akcie v jedné zemi, nemovitosti anebo venture capital). Vznikl by tím neakceptovatelný, koncentrovaný a potažmo, systémový risk.
Endowment model se totiž nesnaží kontinuálně identifikovat jednu či dvě „žhavé“ investiční kategorie, které v dalších měsících či letech překoná výnosnost těch ostatních a pak do ní investovat plnou palební sílou. Jistě, správce endowment portfolia může přiměřeně přidat či ubrat jednotlivým kategoriím v závislosti na delších makroekonomických trendech. Ale opět, neměla by vznikat situace, kdy se bude sázet na jednu konkrétní kartu.
Mnohem důležitější je, aby bylo endowment portfolio sestaveno vybalancovaně tak, aby přineslo s co nejnižším rizikem výnos oněch 7-11% ročně, diskutovaný v jednom z předchozích příspěvků. Do hloubky to popisujeme i na stránkach Family Office Partners v tomto článku.
Magický investiční poměr tedy neexistuje, ale jako referenci uvádíme jak na to jdou vybrané expertní týmy níže:
Od endowment portfolií chceme, aby byly mobilní
Family Office Partners od endowment portfolio vyžaduje, aby byly mobilní. A to jak zeměpisně, generačně i informačně. Vysvětlíme…
Zeměpisná mobilita je jednoduchá – od majetkového portfolia požadujeme, aby nám sloužilo i z druhé strany světa. Aby nebylo u majority instrumentů připoutáno právně, fyzicky či manažersky k jedné lokalitě (typicky pro nás ČR). Čert nikdy nespí, chceme plán B i v tomto.
Generační mobilita v naší interpretací znamená, že případná další generace má k dispozici „ucelený“ funční model vytvořený na základech moderních konvencí investičního světa. A ne na know-how jednoho člověka, který po sobě jednoho dne zanechá system, který chápe jen on sám.
S tím souvisí i informační mobilita. Požadujeme, aby náš endowment systém byl naprosto transparentní a pochopitelný. Prostě sofistikovaně jednoduchý. Aby ho v případě potřeby mohl kdokoliv kompetentní převzít a normálně pokračovat dále.
Jednoduché požadavky na pochopení, jejich realizace a dodržování je však výzvou.
Rekapitulace část první: proč zvolit endowment model správy investičního portfolia
Začneme tím, proč jsme pro náš multi family office zvolili endowment model my, zakládající partneři Petr Vaclavinek a Oldrich Myslivec . V zkratce, chtěli jsme něco ověřené, diversifikované, dlouhodobé a nepřekomplikované. Myslíme, že mezi řadou z vás budou rezonovat podobné důvody, a endowment model vás osloví tak jako nás tehdy v 2018. A od té doby jsme mu věrní a nelitujeme.
Zaprvé, chtěli jsme se vyhnout nekonečnému věštění, co bude zrovna daný půl rok performovat, kde je teď nejlepší výnos, zkrátka, co teď „jede“. V investičním světe se pohybujeme přes dvě dekády a jsme si vědomi, že konzistentně identifikovat ty nejlepší kategorie rok co rok je sisyfovský úkol. A plný nervů a stresu. Life is short.
Zadruhé, nechtěli jsme jen prostá portfolia složena z akcií, dluhopisů, obskurních fondů a nemovitostí koncentrovaných v ČR. Chtěli jsme model, který je „světovější“ a který v sobě zahrnuje i mobilitu. Jak zeměpisnou, tak generační.
Zatřetí, chtěli jsme se vyvarovat vyšším desítkám jednotlivých investic (ať už akcií či jiných). Raději méně, ale s puncem kvality. Chtěli jsme přehledná majetková portfolia, ne překombinovaný chaos.
A na závěr, přišlo nám potměšilé, abychom to vymýšleli v české kotlině od základu sami – musí přece existovat ověřené modely „ze Západu“. Akorát jsme nechtěli replikovat něco komplikovaného, tajemného. Chtěli jsme si investiční život ulehčit, ne ztížit.
Investování ve stylu endowmentů různých západních univerzit nám naše kritéria splňuje podle našich představ. A dnes již nejsme sami, náš multi family office je organicky rostoucí ekosystém. Což nás utvrzuje, že endowment model je pro naše rodiny a naše partnery vhodná volba. Není to pochopitelně jediné řešení, a ne každému vyhovuje ve všech směrech. Ale díky němu máme v rodinách udržitelný portfoliový standard, který je souběžně činný v mnoha institucích a family officech vyspělého investičního světa. Věříme, že jsme v dobrém klubu.
Rekapitulace část druhá: endowmenty spravují stovky miliard po celém světě
Po celém světě jsou rozsety tisíce institucí a rodin, které se řídí endowment modelem. Tyto instituce si zvolily tento model před jinými, konkurenčními strategiemi typu 60/40, investování do indexů, factor based investing apod.
V čele těchto endowmentů stojí často týmy složené ze špičkových investičních expertů. Lidí, kteří tomuto modelu zasvětili svoje profesní kariéry. Větší endowmenty mají běžně vyšší jednotky, i desítky miliard dolarů / liber / eur ve správě. Nejedná se tedy o nějaké obskurní fondy založených na ad-hoc metodikách několika nadšenců. Zároveň ho však lze naroubovat i na menší portfolia od řekněme 500M CZK.
Mnoho single a multi family officů si vybralo pro svoje výhody právě endowment model, protože trefně naplňuje základní požadavky na funkci rodinného majetku. Tedy aby dobře sloužil stávající i budoucím generacím (=přinášel cash-flow), a aby byl co nejlépe ochráněn před inflací a dalšími risky.
Jelikož tento model funguje dobře v investičně pokročilejších krajinách, připadalo nám v Family Office Partners logické přidat se do tohoto klubu a postupně poskytnout benefity endowment modelu i dalším rodinám. Že to myslíme s endowmenty vážně dokládá i kontinuální vývoj vlastního online softwarového portálu eFOP, kde se agregují veškeré investiční instrumenty různých kategorií, jejich parametry a přidružená dokumentace.
Zkrátka, endowment znamená v naší interpretaci dlouhodobý, udržitelný investiční model správy celého majetku, pod jednou střechou. Systém, který nám dobře slouží a který jednoho dne můžeme posunout další generací.